| Číslo | Text |
|---|---|
| (2.1) | SÚJB v rámci své pravomoci a působnosti, v souladu se zásadami činnosti správních orgánů a mezinárodní praxí, vydává bezpečnostní návody, ve kterých dále rozpracovává požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti, technické bezpečnosti, radiační ochrany, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
|
| (2.2) | Důvodem pro vydání tohoto bezpečnostního návodu SÚJB "Ochrana do hloubky" je potřeba vyložit požadavky na zajišťování jaderné bezpečnosti v jaderných zařízeních prostřednictvím ochrany do hloubky, stanovené v legislativě České republiky (především v AtZ a ve V329), nebo požadavky, uváděné v novějších mezinárodních dokumentech, zejména v dokumentech WENRA [37]. Návod zpřesňuje popis požadavků na projektová opatření pro zajištění odolnosti jaderného zařízení a zejména JE proti vnějším a vnitřním ohrožením, realizovaná uspořádáním a vlastnostmi systémů, konstrukcí a komponent nutné k tomu, aby byly obsluze JZ vytvořeny podmínky pro plnění bezpečnostních cílů a zvládání mimořádných událostí. Ostatní aspekty zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jsou předmětem požadavků vyhlášek a výkladu jejich uplatňování v jiných návodech SÚJB.
|
| (2.3) | Tento bezpečnostní návod SÚJB je určen zejména pro žadatele o povolení a pro držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie (dále jen „povolení“) pro všechny fáze životního cyklu JZ. Nabízí doporučený postup, jehož dodržení zajistí, že aktivity v dané oblasti budou v souladu s požadavky [1] a jeho prováděcích právních předpisů a tím také s požadavky WENRA a IAEA. Cíl
|
| (2.4) | Cílem tohoto BN "Ochrana do hloubky" je rozpracování požadavků na naplnění principů bezpečného využívání jaderné energie uplatněním ochrany do hloubky. Působnost
|
| (2.5) | BN je zaměřen na jaderná zařízení podle § 3 odst. 2 písm. e) bod 1 AtZ ve smyslu Českou republikou přijaté mezinárodní Úmluvy o jaderné bezpečnosti [3], tj. na JE a jaderná zařízení pro skladování jaderného paliva a nakládání s radioaktivními materiály, nalézající se ve stejném území k umístění. Základní principy a postupy tohoto BN lze v omezené míře vztáhnout také na další jaderná zařízení při využití odstupňovaného přístupu.
|
| (2.6) | Vzhledem ke konkrétní situaci v České republice se tento BN zaměřuje zejména na JE s tlakovodním reaktorem. Platnost
|
| (2.7) | Bezpečnostní návod, resp. jeho poslední revize, nabývá platnosti publikací na www.sujb.cz. Revize bezpečnostního návodu jsou prováděny na základě nových poznatků vědy a techniky, obdržených připomínek odborné veřejnosti a zkušeností s jeho praktickým používáním. 8 3.VÝCHODISKA Obecné zásady
|
| (3.1) | Zásady mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a požadavky na projekt jaderného zařízení jsou v České republice stanoveny zejména v § 5 a § 46 AtZ. Bezpečnostní cíle, které musí projekt jaderného zařízení splňovat, jsou stanoveny v § 4 V329. Tyto požadavky české legislativy jsou v souladu s doporučeními WENRA a IAEA.
|
| (3.2) | V § 43 písm. c) AtZ se v souladu s doporučením Směrnice [5] mimo jiné stanoví, že základním prostředkem pro zajištění jaderné bezpečnosti jaderných zařízení a dosažení jaderně bezpečnostních cílů stanovených v této Směrnici je důsledné uplatnění koncepce ochrany do hloubky. Základní zásady pro uplatnění koncepce ochrany do hloubky v jaderných zařízeních jsou v České republice stanoveny v § 6 a § 7 V329[2]. Aplikace koncepce ochrany do hloubky na všechny aspekty projektu a provozu JZ zajišťuje prevenci vzniku abnormálního provozu a havarijních podmínek, které by mohly být způsobeny poruchami zařízení anebo lidskými činnostmi v rámci JZ, a také před ohroženími, která mají svůj původ mimo JZ. Směrnice [5] stanovuje nové požadavky na JE, pro něž bylo povolení k výstavbě uděleno po 14.srpnu 2014. Pro starší JE Směrnice [5] požaduje, aby požadavky platné pro nové JE byly používány jako referenční pro včasné zvýšení úrovně bezpečnosti realizací rozumně proveditelných bezpečnostních zlepšení provozovaných JE.
|
| (3.3) | Směrnice [4] i [5] oficiálně označily za podporovanou a doporučenou dobrou praxi předpisy vydávané WENRA. Obecným cílem WENRA je vytvoření společného přístupu k zajišťování jaderné bezpečnosti a vytvoření možnosti nezávislého posuzování jaderné bezpečnosti v Evropě. Oficiální dokumenty publikované WENRA mají status doporučení, nicméně existuje dobrovolný závazek členských orgánů dozoru nad jadernou bezpečností, že doporučení vydaná WENRA budou v příslušné době implementována do regulačního rámce jejich zemí i na jaderná zařízení. Stanoviska a doporučení WENRA, která jsou přijata na základě všeobecného konsenzu členů, jsou v České republice formou zapracování do národní legislativy závazná.
|
| (3.4) | S cílem zvýšit jadernou bezpečnost WENRA stanovila v roce 2010 pro JE nově budované v Evropě sedm okruhů kvalitativních tzv. "bezpečnostních cílů" (Safety Objectives) [6]. Tyto Bezpečnostní cíle WENRA rozpracovávají pro nové JE tzv. "základní bezpečnostní principy" (Fundamental Safety Principles) stanovené IAEA v předpisu IAEA SF-1 [7] na základě Směrnic [4] a [5]. Níže specifikované první čtyři z těchto okruhů Bezpečnostních cílů podle WENRA [6] se zaměřují na posílení ochrany do hloubky a jsou proto relevantní pro tento BN: Okruh cílů O1 ─ Normální provoz, abnormální provoz a prevence havárií:
|
| (3.5) | Bezpečnostní cíle WENRA pro nové JE jsou svou podstatou dosti obecné a proto k nim WENRA formulovala tzv. "společná stanoviska" (common positions), která dále rozpracovávají témata, považovaná za zvláště významná z hlediska odlišnosti požadavků na projekty existujících a nově budovaných JE, a současně jsou tato stanoviska také rozpracována pro nové JE v souladu s bezpečnostními požadavky (Safety Requirements) stanovenými IAEA v předpisu IAEA SSR-2/1 (Rev. 1) [8]. Tato stanoviska WENRA jsou shrnuta ve studii RHWG WENRA "Bezpečnost nových projektů JE" [9] a jsou selektivně zaměřena hlavně na vybrané bezpečnostních cíle WENRA pro nové JE. Bezpečnostní cíle WENRA pro nové projekty JE jsou diskutovány s různou mírou podrobnosti a konkrétních pokynů o vhodných způsobech jejich naplnění. Tento BN rozpracovává a konkretizuje i některé další požadavky, které jsou definovány v Bezpečnostních cílech WENRA [6] i společných stanoviscích WENRA [9], i když pouze obecně, protože obdobným způsobem jsou definovány i požadavky v české atomové legislativě. Cílem návodu je poskytnout žadateli o povolení apřípadně i držiteli povolení ucelený návod pro implementaci koncepce ochrany do hloubky, odpovídající obecnému záměru Referenčních úrovní WENRA [10] a Bezpečnostních cílů WENRA pro nové JE [6] a Směrnice [5], který je v souladu s platnou českou legislativou s tím, že česká atomová legislativa v zásadě nerozlišuje požadavky na provozované a nové JE s výjimkou doporučení na rozsah a charakter zóny havarijního plánování [27].
|
| (3.6) | WENRA stanovila již v roce 2009 pro provozované JE příslušné bezpečnostní cíle a společná stanoviska a shrnula je do souboru tzv. "Bezpečnostních referenčních úrovní" (Safety Reference Levels). Ty stanoví společné harmonizované požadavky na cílový stav zajištění jaderné bezpečnosti v provozovaných JE. Tyto Bezpečnostní referenční úrovně jsou průběžně upravovány v souladu s rozvojem poznání a dosažené úrovně vědy a techniky − jejich verze 10 [10] byla publikována v září 2014 a zahrnuje tak i nové poznatky získané v souvislosti s havárií JE Fukushima Daiichi. Doporučení [10] jsou implementována do české atomové legislativy. 11 4.OCHRANA DO HLOUBKY Obecné zásady
|
| (4.1) | Základním cílem všech projektových opatření k zajištění JB v JZ je zajistit ochranu osob a životního prostředí před škodlivými účinky ionizujícího záření, tj. především zabránit únikům radioaktivních látek z jaderného reaktoru do vnitřních prostor a zejména do okolí JZ.
|
| (4.2) | Pro zajištění nejvyšší rozumně dosažitelné úrovně JB je zapotřebí zajistit projektová opatření, která: (i)omezují ozáření osob a výpusti radioaktivních látek do životního prostředí, (ii) omezují pravděpodobnost vzniku událostí, které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad zdroji ionizujícího záření a k nekontrolovanému šíření radioaktivních látek a (iii) zmírňují následky takovýchto událostí, pokud k nim přece jen dojde.
|
| (4.3) | Z hlediska požadavků na projekt JZ podle § 4 odst. 1 písm. a) [2] je pro uplatnění nejvyšší rozumně dosažitelné úrovně JB třeba: (i)předcházet vzniku havarijních podmínek, (ii) zmírňovat následky havarijních podmínek, pokud by k nim přece jen došlo, (iii) zajistit, aby radiační následky všech iniciačních událostí a scénářů uvažovaných v projektu JZ byly pod úrovní platných radiačních kritérií přijatelnosti (viz [25]) a (iv) zajistit, aby pravděpodobnost vzniku radiační havárie s následky přesahujícími stanovená radiační kritéria přijatelnosti byla velice nízká a aby radiační následky takové radiační havárie byly zmírněny na nejnižší dosažitelnou úroveň. Principy ochrany do hloubky
|
| (4.4) | Podstatou uplatňování koncepce ochrany do hloubky je vytvoření více úrovní projektových opatření, nezávisle zálohujících zajištění základních bezpečnostních funkcí, čímž se kompenzují možné náhodné poruchy SKK, lidské chyby a následky vnitřních i vnějších ohrožení. Tak se zajistí, aby jaderná bezpečnost za žádných okolností nezávisela pouze na jediné úrovni projektových opatření. Cílem této koncepce je zaručit, že případné narušení funkce projektových opatření v rámci jedné úrovně ochrany do hloubky bude rozpoznáno a napraveno nebo kompenzováno dalšími nezávislými projektovými opatřeními, implementovanými v následných úrovních ochrany do hloubky.
|
| (4.5) | Koncepce ochrany do hloubky je svou podstatou deterministická, tj. založená na deterministických předpokladech a postupech, které ale zvažují odstupňovaným přístupem pravděpodobnost výskytu událostí a jevů. Projekt JZ, založený na koncepci ochrany do hloubky, obecně vychází z předpokladu, že k poruchám a nepříznivým událostem a z nich se odvíjejícím následným havarijním podmínkám může dojít. Základní metodou ověřování účinnosti opatření uplatněných v projektu JZ je postulování (tj. přijmutí jako výchozí předpoklad) věrohodných iniciačních událostí a scénářů s frekvencí výskytu, prokazatelnou v určitém (v projektu uvažovaném) pásmu, a uplatnění opatření k jejich prevenci, zvládání a ke zmírnění jejich následků.
|
| (4.6) | Součástí ochrany do hloubky je zajištění rozumně proveditelné odolnosti systémů, konstrukcí a komponent proti událostem, vyvolaným vnitřními a vnějšími ohroženími, aplikované v souladu s požadavky a doporučeními V329 a dokumentů [11], [13], [14], [15], [16], [17], [28] a [29] při uplatnění odstupňovaného přístupu, vycházejícího z pravděpodobnosti jejich vzniku a z jejich možného příspěvku k riziku ozáření pracovníků JZ a obyvatelstva.
|
| (4.7) | Základním principem ochrany do hloubky je vytvoření řady následných a vzájemně se zálohujících fyzických bezpečnostních bariér, které jsou vloženy mezi radioaktivní látky 12 a životní prostředí v okolí JZ a které, dokud nejsou porušeny nebo jinak překonány, brání úniku radioaktivních látek do životního prostředí. Konkrétně v JE s tlakovodním reaktorem jsou většinou vytvořeny tři za sebou následující fyzické bezpečnostní bariéry proti úniku radionuklidů z jaderného paliva, čímž je naplněno ustanovení § 6 odst. 2 V329.
|
| (4.8) | Fyzické bezpečnostní bariéry nemohou požadované bezpečnostní funkce zajistit samy o sobě, protože bariéry ponechané bez ochrany dalšími projektovými opatřeními mohou být v havarijních podmínkách porušeny. Součástí projektu JZ jsou proto projektová opatření (zahrnující aktivní a pasivní funkce nebo inherentní vlastnosti SKK) v jednotlivých úrovních ochrany do hloubky, která přispívají k zajištění účinnosti těchto fyzických bezpečnostních bariér tím, že bariéry před porušením chrání. Komplexní realizace ochrany do hloubky v JZ zahrnuje:
|
| (4.9) | Pokud je v této struktuře ochrany do hloubky překonána jedna její úroveň (kromě úrovně poslední), musí být k dispozici další, následující úroveň ochrany do hloubky, která umožňuje zastavit rozvoj, nebo bránit rozvoji události nebo scénáře a zmírňovat jeho následky takovým způsobem, aby byly naplněny bezpečnostní cíle projektu podle § 4 V329. Zároveň se se zavedením rozdílných projektových opatření v jednotlivých úrovních ochrany do hloubky uplatňuje diverzita při zajišťování odolnosti jaderného zařízení a zabezpečování základních bezpečnostních funkcí pro případ selhání projektových opatření předcházející úrovně ochrany do hloubky.
|
| (4.10) | Obecný přehled dílčích bezpečnostních cílů pro JE a příslušných projektových prostředků pro jednotlivé úrovně ochrany do hloubky je uveden v Příloze 1.
|
| (4.11) | Požadavky na projekt řeší odezvu na vznik havarijních podmínek nejen pro základní projektové nehody dle § 2 písm. h)V329, ale i pro události, překračující svou závažností úroveň základních projektových nehod a vedoucí k rozšířeným projektovým podmínkám dle
|
| § 2 | písm. j) V329, a využívá možnost zmírňovat jejich následky pomocí odpovídajících projektových diverzních a alternativních prostředků a organizačních opatření. Tato opatření by měla zajistit zvládnutí havarijních podmínek tak, aby vznik havarijních podmínek s vážnými radiačními následky mimo JZ byl "prakticky vyloučen" v souladu s požadavkem § 4 odst. 1 písm. c)V329.
|
| (4.12) | U projektů JZ je tak v rámci vývoje projektu jaderného zařízení hodnocena možnost vzniku závažných iniciačních událostí a scénářů, které mohou vést i k těžkým haváriím a výsledky tohoto hodnocení jsou přijaty jako výchozí podklady pro projektování a pro případné změny projektu JZ v souladu požadavkem na hodnocení dalších kategorií postulovaných iniciačních události a scénářů, konkrétně: i)postulovaných iniciačních událostí a scénářů, vyvolaných kombinací více poruch (§ 21 13 V329), a následků vnějších ohrožení, přesahujících svou intenzitou úroveň základní projektové události (§ 11 V329), které reprezentují rozsah uvažovaných rozšířených projektových podmínek (DEC-A), jež by měly být zvládnuty bez závažného poškození jaderného paliva, a ii) postulovaných scénářů, spojených se stavem JZ "rozšířené projektové podmínky (DEC- B)", s potenciálem poškození jaderného paliva a vzniku významných úniků radioaktivních látek mimo JZ (které jsou v tomto BN v souladu s § 7 odst. 6 V329 nazývány "postulované těžké havárie").
|
| (4.13) | Podle požadavků na ochranu do hloubky [9] je nutné zajistit, aby bylo možné iniciační události a scénáře zvládat pomocí opatření implementovaných ve třetí úrovni ochrany do hloubky (3.a a 3.b), tj. pomocí bezpečnostních systémů v podúrovni 3.a a pomocí diverzních systémů, případně alternativních systémů v podúrovni 3.b tak, aby nedošlo k vážnému poškození jaderného paliva v jaderném reaktoru a/nebo v bazénu skladování ozářeného jaderného paliva.
|
| (4.14) | V rámci čtvrté úrovně ochrany do hloubky jsou uvažována opatření zajišťující základní bezpečnostní funkce tak, jak je to jen rozumně proveditelné, a to zejména tak, jak je to nutné k udržování celistvosti ochranné obálky (kontejnmentu) a k jejímu oddělení od zbytku JZ a tím k zabránění únikům radioaktivních látek z kontejnmentu do okolí JZ.
|
| (4.15) | Spojení základních projektových nehod a rozšířených projektových podmínek (s výjimkou těžkých havárií) do jedné úrovně ochrany do hloubky (úroveň 3) je zdůvodněno shodnými, nebo blízkými hodnotami kritérií přijatelnosti pro výsledky analýz průběhů uvažovaných iniciačních událostí a scénářů. Pro ověření účinnosti systémů, implementovaných pro řešení základních projektových nehod a ke zvládání rozšířených projektových podmínek, je ve V329 a v [6] vyžadováno v každé úrovni a v tomto případě i úrovni 3.b ochrany do hloubky použití projektových opatření funkčně odlišných a v rozumně proveditelném rozsahu nezávislých na projektových opatřeních překonané úrovně ochrany do hloubky 3.a.
|
| (4.16) | Při analýzách rozšířených projektových podmínek je možné uplatnit odstupňovaný přístup na použité předpoklady, metody a kritéria přijatelnosti průkazu jaderné bezpečnosti (tzn. uplatnění i realistických předpokladů, metod a kritérií přijatelnosti).
|
| (4.17) | Popis koncepce ochrany do hloubky podle požadavků asociace WENRA [9] pro nové JE uváděné v Evropě do provozu je uveden v následující tabulce Tab. 1.V cílech jednotlivých úrovní ochrany do hloubky je zdůrazněn význam kritérií přijatelnosti výsledků bezpečnostních analýz, což vede k požadavku na prevenci vzniku těžké havárie při výskytu kombinovaných a vícenásobných poruch dalšími (diverzními a alternativními) prostředky v úrovni 3.b ochrany do hloubky. Na obrázku Obr. 1 je pro lepší pochopení uvedeno blokové schéma, které přehledně ukazuje logiku fungování koncepce ochrany do hloubky podle [9] pro nové JE uváděné v Evropě do provozu. 14 Úroveň Odpovídající kategorie ochrany do Cíl Hlavní prostředky Radiační následky stavů JE hloubky Konzervativní projekt a vysoká kvalita výstavby, Prevence a provozu, řízení Úroveň 1 abnormálního Normální provoz hlavních parametrů JE provozu a poruch Radiační následky v mezích stanovených nepřekračují limitů stanovené úrovně provozních výpustí Řídící a limitační Zvládání systémy a ostatní Abnormální provoz Úroveň 2 abnormálního prostředky pro (předpokládané události provozu a poruch sledování provozu abnormálního provozu) Systém rychlého Samostatné odstavení reaktoru a Úroveň 3.a (postulované) iniciační další bezpečnostní události systémy Zvládání nehod tak, aby se omezily Žádné nebo minimální radiační následky a Systémy diverzní radiační následky zabránilo vzniku těžké k bezpečnostním Události/scénáře havárie systémům a alternativní Úroveň 3.b vyvolané vícenásobnými systémy, pro případ poruchami poruch o společné příčině a jiných kombinací poruch Radiační následky mimo areál elektrárny Zvládání těžké havárie Doplňkové systémy, Postulovaná těžká mohou vyvolat pouze tak, aby se vyloučila zmírňující tavení aktivní havárie s rychlým nebo Úroveň 4 omezená opatření na závažná (časná nebo zóny, zvládání těžké pozvolným rozvojem ochranu obyvatelstva velká) radiační havárie havárie scénáře z hlediska zasažené oblasti a času Tab. 1 Koncepce ochrany do hloubky dle WENRA 15 Úkoly: Ochranná opatření Prevence odchylek od normálního v úrovni ochrany do hloubky 1 provozu a prevence poruch Úroveň 1 Úspěch: ANO Úspěch Normální provoz NE Úkoly: Iniciační události abnormálního provozu Detekce vzniku a zvládání abnormálního provozu; prevence přechodu stavu JE do Ochranná opatření projektových havarijních podmínek Úroveň 2 v úrovni ochrany do hloubky 2 Úspěch: ANO Prevence dalšího rozvoje události; Úspěch návrat do normálního provozu (po nápravě příčin iniciační události) NE Úkoly: Iniciační události základních projektových nehod Detekce vzniku a zvládání základních projektových nehod iniciovaných (iniciované postulovanou jednoduchou iniciační událostí) samostatnou postulovanou iniciační událostí DBE; Podúroveň 3.a Ochranná opatření prevence přechodu stavu JE do v podúrovni ochrany do hloubky 3.a rozšířených projektových podmínek ANO Úspěch: Úspěch Prevence dalšího rozvoje havárie; dosažení bezpečného stavu reaktoru NE Úroveň 3 Úkoly: Scénáře rozšířených projektových podmínek (DEC-A)Detekce vzniku a zvládání rozšířených projektových podmínek iniciovaných (iniciované postulovanou komplexní iniciační událostí) iniciační událostí nebo scénářem, prevence přechodu rozšířených Podúroveň 3.b Ochranná opatření v podúrovni ochrany do hloubky 3.b projektových podmínek do těžké havárie ANO Úspěch: Úspěch Prevence dalšího rozvoje havárie; dosažení bezpečného stavu reaktoru NE Těžké havárie (DEC-B)Úkoly: Detekce vzniku a zvládání těžkých Projektové těžké havárie havárií; Ochranná opatření prevence vzniku radiační havárie Úroveň 4 v úrovni ochrany do hloubky 4 Úspěch: Prevence dalšího rozvoje havárie; ANO Úspěch NE udržení celistvosti kontejnmentu, dosažení bezpečného stavu reaktoru Základní bezpečnostní funkce Celistvost kontejnmentu Porušena celistvost jsou trvale zajišťovány je trvale zajišťována kontejnmentu Žádné závažné následky v okolí JE Omezené následky v okolí JE Velké následky v okolí JE Ochranná opatření Úroveň 5 v úrovni ochrany do hloubky 5 Obr. 1 − Blokové schéma fungování koncepce ochrany do hloubky 16
|
| (4.18) | Rozsah možných radiačních následků událostí v JZ je při využití koncepce ochrany do hloubky určován výsledným stavem fyzických bezpečnostních bariér, bránících úniku radioaktivních látek do životního prostředí v okolí JZ. Funkce úrovní ochrany do hloubky
|
| (4.19) | Každá následná úroveň ochrany do hloubky by měla být při ochraně fyzických bariér schopna zvládnout scénáře vyvolané iniciačními událostmi i za situace, kdy případná selhání v předchozích úrovních ochrany do hloubky dotvořila vyvíjející se scénář.
|
| (4.20) | Systém ochrany do hloubky lze tedy s určitou mírou abstrakce považovat za pevnou soustavu filtrů s různými vlastnostmi, určených ke zvládání rozvojů nežádoucích stavů jaderného zařízení. Projekt JZ by měl zajistit, aby časté poruchy a odchylky od podmínek normálního provozu byly pro bezpečnost projektu méně závažné, a čím budou poruchy a odchylky závažnější nebo kombinované s jinými událostmi, tím méně často by se měla taková situace vyskytnout, a aby takové situace byl systém ochrany do hloubky schopen zachytit a zvládnout.
|
| (4.21) | Obdobně se stanovují kritéria přijatelnosti výsledného stavu po zásahu uplatněných projektových opatření hodnocené úrovně ochrany do hloubky. Zde se uplatní odstupňovaný přístup k optimalizaci radiační ochrany, a to i pro kategorie postulovaných iniciačních událostí a scénářů, používaných pro ověřování schopnosti systémů a opatření úrovně ochrany do hloubky zajistit přijatelnost radiačních následků.
|
| (4.22) | Tento způsob kategorizace iniciačních událostí a scénářů se používá zejména při hodnocení účinnosti bezpečnostních systémů (označovaných v současné době též jako systémy úrovně 3.a ochrany do hloubky). Deterministické analýzy, které jsou součástí průkazu bezpečnosti, uvažují pouze nepříznivý zásah jiných systémů než bezpečnostních a předpokládají vysokou spolehlivost bezpečnostních systémů (zajištěnou vysokou kvalitou provedení a údržby, nezávislostí, zálohováním a zajištěným napájením elektrickou energií a dodávkou dalších nezbytných médií).
|
| (4.23) | Kritéria přijatelnosti pro průkaz bezpečnosti (např. účinnosti zásahu bezpečnostních systémů v úrovni ochrany do hloubky 3.a)jsou vázána na četnost výskytu primární iniciační události, případně četnost výskytu vzniku specifického scénáře.
|
| (4.24) | Iniciační události a scénáře se zařazují do kategorií iniciačních událostí abnormálního provozu, iniciačních událostí základních projektových nehod a iniciačních událostí scénářů pro rozšířené projektové podmínky, a to podle charakteru iniciační události, podle četnosti jejího výskytu a podle jejích přípustných radiačních následků. To ale neznamená, že iniciační událost abnormálního provozu nemůže vést výsledně k havarijním podmínkám a závažným radiačním následkům.
|
| (4.25) | Při hodnocení účinnosti zásahu systémů pro zvládání jednotlivých postulovaných iniciačních událostí a scénářů v jednotlivých úrovních ochrany do hloubky pomocí analýzy je nutné sledovat plnění kritérií přijatelnosti, stanovených v souladu s pravidly optimalizace radiační ochrany, a tedy odpovídajících četnosti výskytu scénáře, vyvolaného sice postulovanou iniciační událostí, ale ovlivněného dalšími postulovanými, následnými nebo souvisejícími poruchami.
|
| (4.26) | Četnost (frekvence) výskytu rozvoje scénáře, který nebyl zvládnut v úrovni ochrany do hloubky, odpovídající stavu jaderného zařízení, který byl vzápětí po postulované iniciační události, bude zaručeně nižší než frekvence výskytu vlastní iniciační události (minimálně o pravděpodobnost selhání dedikovaných systémů a organizačních opatření v dané úrovni ochrany do hloubky). (Jako příklad lze uvést situaci, kdy PIU abnormálního provozu jsou běžně 17 zvládány limitačními systémy, případně dalšími ochranami a zásahy obsluhy jaderného zařízení pomocí jiných provozních systémů podle provozních předpisů. Zásah bezpečnostního systému je nutný pouze v případě nedostatečné rychlosti předchozího zásahu nebo nedostatečné výkonnosti systémů druhé úrovně ochrany do hloubky).
|
| (4.27) | Obdobná či ještě složitější je situace se zařazováním analýz scénářů, vyvolaných iniciační událostí abnormálního provozu, v případě selhání limitačních systémů výkonu reaktoru v druhé úrovni ochrany do hloubky, a následně i selhání systému rychlého odstavení reaktoru v úrovni 3.a, což modelují scénáře ATWS (podle anglického termínu "anticipated transients without scram"). Tyto scénáře jsou zařazeny z důvodu postulovaného selhání dedikované funkce bezpečnostního systému do rozšířených projektových podmínek s cílem naplnění kritérií přijatelnosti pro úroveň ochrany do hloubky 3.b (a mohou být hodnoceny realistickým přístupem k analýze).
|
| (4.28) | Výše uvedené dokumentuje, jak probíhá přiřazování postulovaných iniciačních událostí a scénářů jednotlivým úrovním ochrany do hloubky na základě požadavků § 20 až § 22 V329. Scénáře nezvládnuté danou úrovní ochrany do hloubky jsou ve své rozvinutější formě řešené následnou úrovní ochrany do hloubky. Přiřazení výchozích samostatných iniciačních událostí stavům JZ (projektovým stavům bloku), vychází z koncepce zodolnění JZ proti ohrožením a z požadavku na udržování stavu JZ ve shodě s projektovými východisky, tj. ze základních předpokladů koncepce projektu.
|
| (4.29) | Nároky na průkazy účinnosti úrovní ochrany do hloubky se stanovují tak, aby odpovídaly předpokládané a následně prokazované úrovni rizika ozáření, vyplývající z četnosti výskytu iniciačních událostí a scénářů. Pro průkazy bezpečnosti se používají též specifické PIU (postulované proto, že jejich vzniku brání zodolnění a stanovená spolehlivost SKK, a proto je možné je považovat za nahodilé). S průběhem všech možných scénářů v reálných situacích mají společné jen to, že by měly být konzervativním obálkovým scénářem [25] pro všechny scénáře, založené na dané samostatné iniciační události. Tyto PIU se používají pro analýzy, které jsou konzervativním průkazem bezpečnosti projektového řešení zásahu úrovně 3.a ochrany do hloubky.
|
| (4.30) | Není možné libovolně směšovat požadavky na konzervativní průkaz bezpečnosti analýzami úspěšnosti zásahu bezpečnostních systémů (úrovně 3.a)v dílu 15 Provozní bezpečnostní zprávy (podle přílohy č. 4 V329 a návodu [25]), a tedy na splnění radiačních kritérií přijatelnosti, s jinými požadavky na různá opatření vnitřních (provozních a havarijních) předpisů, připravených pro zvládání různých režimů a stavů JZ. (Pokud obsluha JZ používá některý z nouzových zdrojů zajištěného (elektrického) napájení v souladu s vnitřním předpisem pro zvládání dané situace při normálním a abnormálním provozu, nejedná se o zásah bezpečnostního systému, a je to přípustné, pokud takovéto použití nepovede k neschopnosti bezpečnostního systému vykonávat svoji bezpečnostní funkci). Implementace ochrany do hloubky
|
| (4.31) | Základní bezpečnostní funkce musí být v každé úrovni ochrany do hloubky zajišťovány SKK určenými projektem tak, aby ztráta základní bezpečnostní funkce zajišťované překonanou úrovní ochrany do hloubky byla nahrazena uplatněním projektových opatření (jinými SKK) v následující úrovni ochrany do hloubky, které zajistí plnění této základní bezpečnostní funkce.
|
| (4.32) | Funkce projektových opatření každé úrovně ochrany do hloubky a zejména bezpečnostní funkce jsou pro určitý konkrétní projekt JZ určovány v procesu projektování jaderného zařízení, a to především formou vývoje u projektanta a dodavatele jaderného zařízení na základě obecně sdílených zkušeností (norem a dobré praxe) a technického úsudku. 18 Ověřování kvality implementované ochrany do hloubky v projektu JZ
|
| (4.33) | Přiměřenost projektových opatření, implementovaných v projektu JZ pro zajištění ochrany do hloubky, a splnění odpovídajících bezpečnostních požadavků musí být ověřena hodnocením bezpečnosti projektu (Část čtvrtá V329), založeném na výsledcích zkoušek a deterministických a pravděpodobnostních bezpečnostních analýz. Zkoušky a bezpečnostní analýzy musí být prováděny během všech fází životního cyklu JZ. Analýzy jsou navíc základem procesu povolování jednotlivých fází životního cyklu konkrétního JZ, kdy jsou jejich výsledky základním dokladem prokazujícím, že implementovaná projektová opatření a aktuální stav JZ zajistí plnění bezpečnostních cílů projektu JZ. Celkový přehled typů kritérií přijatelnosti pro ověřování shody s projektem a zajištění ochrany do hloubky je uveden v tabulce Tab. 2. v závěru kapitoly 4 tohoto návodu. Uplatnění odstupňovaného přístupu při projektování a při hodnocení bezpečnosti projektu
|
| (4.34) | Uplatnění odstupňovaného přístupu při projektování a při hodnocení bezpečnosti projektu vychází primárně z legislativou požadované koncepce optimalizace radiační ochrany při provozu JZ a ze znalosti a předpokladů vlastností SKK JZ a jejich předpokládaného chování v různých stavech a situacích. Vyhodnocení závažnosti rizika ozáření v souladu s principem optimalizace radiační ochrany umožňuje uplatnění odstupňovaného přístupu k požadavkům na SKK JZ a na postupy pro zásahy obsluhy JZ, které zajišťují základní bezpečnostní funkce ve scénářích, řešených v jednotlivých úrovních ochrany do hloubky.
|
| (4.35) | Způsob uplatňování odstupňovaného přístupu k návrhu jednotlivých SKK, vnitřních předpisů a dalších opatření, která vytvářejí strategii ochrany do hloubky, je pro každou úroveň ochrany do hloubky odlišný a závislý na typu parametru, který má být ve strategii ochrany do hloubky naplněn. Jedná se zejména o tyto parametry: přípustné radiační následky, vyplývající z optimalizace radiační ochrany (kritéria přijatelnosti pro analytické průkazy bezpečnosti JZ), odpovídající inherentní vlastnosti SKK (viz V329, BN-JB-3.2 [31]), odolnost SKK s vlivem na JB vůči vnějším a vnitřním ohrožením (viz BN-JB-3.2 [31], BN- JB-3.4 [28], BN-JB-4.1 [29], BN-JB-4.2 [33]), potřeba rychlosti a spolehlivosti zásahů SKK, potřeba a možnosti zálohování (redundance), diverzity a nezávislosti SKK, zajištění kvality SKK a s ní souvisejících procesů, konzervativnost přístupu při uplatnění metod analýzy bezpečnosti a ke stanovení neurčitosti jejich výsledků (viz BN-JB-2.10 [25] a BN-JB-2.2 [26]). Projekt stanoví charakteristiky jednotlivých opatření tvořících koncepci ochrany do hloubky pro dané JZ a zohlední vliv jednotlivých SKK na plnění funkcí těchto opatření v jejich technických specifikacích.
|
| (4.36) | Osvědčeným principem uplatnění odstupňovaného přístupu k návrhu inherentních vlastností SKK, a k zodolňování SKK s vlivem na JB na odlišné úrovně zatížení vnitřními a vnějšími ohroženími je princip optimalizace radiační ochrany, a tedy rizika ozáření tak, aby návrh:
|
| (4.37) | Odstupňovaný přístup k zajištění spolehlivosti a rychlosti zásahu SKK s vlivem na JB a zejména vybraných zařízení vychází z požadovaných vlastností jaderného zařízení a zejména jaderného reaktoru v různých stavech JZ. Deterministické analýzy přechodových procesů při událostech abnormálního provozu a v havarijních podmínkách stanovují nebo ověřují požadavky na výkon a rychlost zásahu jednotlivých SKK, zejména v druhé a třetí úrovni ochrany do hloubky. Tím nepřímo určují požadavky na spolehlivost těchto SKK tak, aby byla plněna odpovídající radiační nebo jiná od nich odvozená kritéria přijatelnosti, určující přípustnou úroveň radiačních následků všech postulovaných iniciačních událostí a scénářů. Požadavky na rychlost a spolehlivost zásahu jsou podkladem pro určení odstupňovaného přístupu k zálohování SKK a pro uplatnění případných diverzních opatření v následující úrovni ochrany do hloubky.
|
| (4.38) | Odstupňovaný přístup k nezávislosti projektových opatření v po sobě jdoucích úrovních ochrany do hloubky musí vycházet z ustanovení § 7 odst. 2 až 4 V329.
|
| (4.39) | Odstupňovaný přístup k požadavkům na zajištění kvality SKK a s nimi souvisejících procesů vychází z důležitosti bezpečnostní funkce stanovené projektem. Rámcově jsou tyto požadavky stanoveny legislativou (§ 11 V329 a příloha č. 1 V329) formou zařazování vybraných zařízení do bezpečnostních tříd a obdobně i pro SKK s vlivem na JB, které nejsou VZ (viz BN-JB-3.3).
|
| (4.40) | Odstupňovaný přístup k zařazení SKK do bezpečnostních tříd ovlivňuje přístup k zajištění kvality, a tedy ke způsobu aplikace všech ostatních požadavků na SKK. Toto zařazení je tedy rozhodující pro stanovení způsobu udržování jednotlivých SKK v souladu s požadavky projektu po celou dobu životnosti JZ.
|
| (4.41) | Odstupňovaný přístup k metodám hodnocení bezpečnosti a k uplatnění konzervativního přístupu při stanovení neurčitosti jejich výsledku není přímo vázán na principy zařazování SKK do bezpečnostních tříd podle V329, nebo [20], ale souvisí s úrovní znalosti modelovaných procesů, s možnostmi vyhodnocení vlivu neurčitostí vstupních parametrů a modelů, uplatněných v analýze a zejména s mírou rizika ozáření, která odpovídá analyzované úrovni ochrany do hloubky. Tradičně se konzervativní přístup uplatňuje při hodnocení odolnosti projektu proti základním projektovým nehodám, na hodnocení ostatních skupin iniciačních událostí a scénářů je možné a někdy i nutné uplatňovat přiměřeně realistický přístup v souladu s § 24 odst. 4 a 5 V329. Principy návrhu ochrany do hloubky a hodnocení bezpečnosti projektu JZ
|
| (4.42) | Projekt JZ a vnitřní předpisy první úrovně ochrany do hloubky musí zajistit (souběžně s požadavky na odolnost SKK podle odstavce (4.36) a na spolehlivost podle odstavce (4.37)) základní bezpečnostní funkce v provozních stavech pomocí provozních systémů a minimalizovat vznik AOO. 20
|
| (4.43) | Projekt JZ a vnitřní předpisy druhé úrovně ochrany do hloubky mají v maximální možné míře omezit možnost přechodu jaderného zařízení do havarijních podmínek při iniciační události, při které může dojít k překročení limitních hodnot provozních parametrů. Systémy druhé úrovně ochrany do hloubky a zásahy obsluhy podle provozních předpisů zajišťují bezpečnostní funkce, kterými se omezí nebo sníží výkon reaktoru tak, aby se reaktor navrátil do podmínek normálního provozu. SKK druhé úrovně ochrany do hloubky a zásahy obsluhy omezí i důsledky takových změn chování jiných provozních SKK, které mohou vést k havarijním podmínkám (jedná se o pojišťovací a odlehčovací ventily, ochrany jednotlivých konstrukcí a komponent a prostředky manuálního řízení) tak, aby byly umožněny zásahy obsluhy k dosažení bezpečného stavu JZ, který bude v souladu s vnitřními provozními předpisy.
|
| (4.44) | Projektová opatření druhé úrovně ochrany do hloubky, která automaticky zasahují do řízení výkonu reaktoru, nebo umožňují obsluze zvládnutí abnormálního provozu, nesmí být iniciační událostí přímo ovlivněna. Systémy první úrovně ochrany do hloubky nesmí svou činností negativně ovlivňovat zásahy systémů a obsluhy, náležející do druhé úrovně ochrany do hloubky.
|
| (4.45) | Projektová opatření následné třetí úrovně ochrany do hloubky a zejména úrovně 3.a jsou na funkcích předcházejících dvou úrovní ochrany do hloubky nezávislá tak, jak je to jen rozumně proveditelné. To ale neznamená, že prostředky třetí úrovně ochrany do hloubky mohou být zvládány scénáře havarijních podmínek, za kterých zůstanou některé provozní systémy funkční. Konzervativní přístup k hodnocení efektivnosti zásahu bezpečnostních systémů by měl uvažovat i úplnou ztrátu (elektrického) napájení vlastní spotřeby JZ a přechod na systémy zajištěného napájení se všemi dopady na výslednou konfiguraci jaderného zařízení, pokud tato ztráta zhoršuje průběh události. Zásahy systémů druhé úrovně ochrany do hloubky jsou přitom uvažovány pouze v případě, že zhoršují průběh události. Rozsah negativního působení systémů předcházejících úrovní ochrany do hloubky na průkazy spolehlivosti zásahu bezpečnostních systémů ve třetí úrovni ochrany do hloubky však musí být podložen rozborem vlastností, chování a spolehlivosti systémů první a druhé úrovně ochrany do hloubky.
|
| (4.46) | Bezpečnostní funkce úrovně 3.a ochrany do hloubky, zajišťované bezpečnostními systémy a obsluhou v souladu s odpovídajícími vnitřními předpisy, musí zajistit automatické zvládnutí přechodových procesů po vzniku iniciační události abnormálního provozu a základní projektové nehody převedením JZ do stabilizovaného podkritického stavu a následně umožnit v souladu s provozními předpisy přechod JZ do bezpečného stavu, pokud druhá úroveň ochrany do hloubky tento proces nezajistí.
|
| (4.47) | Základní vnitřní postulované iniciační události jsou součástí projektových předpokladů podle odstavců (4.36) a (4.37), dle kterých bude technickými opatřeními zajištěno, že v podmínkách základních projektových zatížení od vnějších i vnitřních ohrožení [11] může dojít s vysokou věrohodností pouze k jednotlivé nahodilé poruše, nebo kombinaci poruch v souladu s ustanovením § 20 odst. 4 písm. c)V329 a následné ztrátě bezpečnostní funkce jednoho redundantního systému VZ, zařazeného do bezpečnostních třídy BT1 (není-li jeho porucha prakticky vyloučena) nebo BT2 nebo jeho podpůrného systému, patřícího do souboru VZ, navržených, zhotovených, udržovaných a provozovaných v souladu s požadavky § 8 a § 9
|
| V329. | |
| (4.48) | Kritéria přijatelnosti pro zvládání základní projektové nehody mohou být často splnitelná i pro komplikovanější postulované iniciační události a scénáře než je postulovaná základní projektová vnitřní iniciační událost.
|
| (4.49) | Konzervativně se v úrovni 3.a ochrany do hloubky uvažuje nepříznivá normální funkce nebo 21 nečinnost provozních SKK a dalších SKK z překonaných úrovní ochrany do hloubky.
|
| (4.50) | V souladu s konzervativním přístupem k průkazům bezpečnosti pro úroveň 3.a ochrany do hloubky musí být prokázáno, že bezpečnostní systémy zvládnou automaticky řízený přechod reaktoru do stabilizovaného podkritického stavu a dále i na základě zásahů obsluhy v souladu s vnitřními předpisy umožní dosažení bezpečného stavu jaderného zařízení při splnění stanovených kritérií přijatelnosti.
|
| (4.51) | Bezpečnostní funkce SKK úrovně 3.b ochrany do hloubky, jsou zajišťovány diverzními systémy, tvořenými případně i SKK s vlivem na JB, které jsou součástí provozních systémů a alternativními prostředky s dostatečnou odolností proti vnitřním a vnějším ohrožením. Tyto systémy musí umožnit obsluze jaderného zařízení zvládnutí přechodových procesů po vzniku rozšířených projektových podmínek a dosažení bezpečného stavu JZ bez vážného poškození jaderného paliva.
|
| (4.52) | Přechod z provozních stavů JZ, případně z podmínek základní projektové nehody do rozšířených projektových podmínek může být vyvolán:
|
| (4.53) | S ohledem na variabilitu vzniku možných scénářů rozšířených projektových podmínek nelze stanovit jednotný přístup k jejich zvládání. Projektant a následně držitel povolení k provozu JZ musí zajistit soubor postupů (vnitřních předpisů) pro zvládání rozšířených projektových podmínek v souladu s § 12 odst. 3 až 6 V329, a obálkovým přístupem prokázat pro vnitřní postulované iniciační události a scénáře vznikající za těchto podmínek schopnost JZ plnit kritéria přijatelnosti podle § 22 odst. 1 až 4 V329.
|
| (4.54) | Projekt diverzních a alternativních systémů v úrovni 3.b ochrany do hloubky může počítat s uplatněním konstrukcí a komponent ze všech systémů, použitých v již překonaných úrovních ochrany do hloubky v souladu s § 7 odst. 3 a 4 V329, pokud jsou dostupné a funkční v rámci konkrétního rozvíjejícího se scénáře v souladu s uplatněným vnitřním předpisem. V případě, že je pro úspěšné zvládnutí scénáře nezbytný rychlý zásah diverzních ochranných a následně výkonných systémů, nahrazujících bezpečnostní funkce nedostupných bezpečnostních systémů, může být tento aspekt zohledněn i formou funkční diverzity v systémech SKŘ uplatněním bezpečnostních funkcí diverzních k bezpečnostním funkcím ochranného systému, tj. k bezpečnostním funkcím úrovně ochrany do hloubky 3.a (§ 40 odst. 5 V329).
|
| (4.55) | Bezpečnostní funkce SKK úrovně 4. ochrany do hloubky, zajišťované specifickými 22 projektovými systémy, podporovanými případně dostatečně odolnými provozními systémy s vlivem na JB a alternativními prostředky, jsou obvykle připravovány, spouštěny a ovládány pracovníky obsluhy JZ v souladu s odpovídajícími vnitřními předpisy (zejména návody na zvládání těžkých havárií) a musí umožnit obsluze jaderného zařízení zvládnutí případné těžké havárie a dosažení bezpečného stavu JZ takovým způsobem, aby byly naplněny bezpečnostní cíle projektu JZ podle § 4 odst. 1 písm. c)V329.
|
| (4.56) | Projekt JZ musí obsahovat vyhodnocení, zda jsou opatření v uplatněných úrovních ochrany do hloubky dostatečně účinná a odolná, aby bylo možné vyloučit další rozvoj scénářů rozšířených projektových podmínek, a musí obsahovat (pokud je to nezbytné) opatření pro ochranu poslední fyzické bezpečnostní bariéry, bránící vzniku radiační havárie (proti selhání kontejnmentu, případně jiné bariéry u dalších zařízení pro nakládání s jaderným palivem a radioaktivními materiály) podle § 6 odst. 4 písm. e)V329 a § 7 odst. 5 a 6 V329.
|
| (4.57) | Plní-li jednotlivé SKK bezpečnostní funkce ve více úrovních ochrany do hloubky (např. tlaková nádoba reaktoru), jsou navrhovány nebo zodolňovány v souladu s nejnáročnějšími na ně kladenými požadavky.
|
| (4.58) | Průkaz bezpečnosti jaderného zařízení formou deterministických a pravděpodobnostních bezpečnostních analýz podle [21] začíná určením a postulováním vnitřních a vnějších iniciačních událostí a scénářů, které by se mohly stát příčinou vzniku abnormálního provozu nebo základních projektových nehod a které by za dalších nepříznivých okolností, jako jsou vnější i vnitřní události závažnější než základní projektová úroveň mohly vést i ke vzniku rozšířených projektových podmínek a případně i těžkých havárií. Součástí souboru postulovaných iniciačních událostí a scénářů pro ověření odolnosti jaderného zařízení musí být (pokud je to relevantní) i postulované těžké havárie v souladu s § 7 odst. 6 V329, a to v různých specifických fázích svého rozvoje. Výsledný seznam takto postulovaných iniciačních událostí a scénářů musí zahrnovat všechny bezpečnostně významné a dostatečně věrohodné poruchy zařízení, lidské chyby a důsledky vnitřních anebo vnějších ohrožení, které mohou vzniknout během provozu JZ v kterémkoliv jejím provozním režimu. Problematika výběru postulovaných iniciačních událostí a scénářů a způsobu hodnocení jejich rozvoje je podrobně zpracována nebo rozpracována v bezpečnostních návodech SÚJB (BN-JB-2.10, BN-JB-2.2, BN-JB-2.3 a BN-JB-2.8). 23 Úroveň Technologické následky v JE Radiační následky mimo JE ochrany do Stav JZ Úkoly ochranných opatření hloubky Stav bariér Prokazování Úniky Prokazování
|
| (5.1) | Obecný přístup k základním projektovým událostem vychází z principu, že projektová opatření v úrovních 1, 2 a 3.a ochrany do hloubky zabrání vzniku rozšířených projektových podmínek dostatečnou odolností a spolehlivostí SKK jaderného zařízení při zatížení od ohrožení nepřekračujícím základní projektovou úroveň (viz odstavec (4.36)), a převedou jaderné zařízení do bezpečného stavu v nejhorším případě tak, že bezpečnostní systémy zvládnou automaticky řízený přechod reaktoru do stabilizovaného podkritického stavu a dále i na základě zásahů obsluhy v souladu s vnitřními předpisy umožní dosažení bezpečného stavu jaderného zařízení při splnění stanovených kritérií přijatelnosti. Při hodnocení stavu fyzických bezpečnostních bariér JZ v průběhu přechodových procesů po postulovaných iniciačních událostech a při hodnocení možných radiačních následků se uplatní konzervativní přístup.
|
| (5.2) | Pokud se pro nějakou PIU a případný následný scénář nepodaří zabránit zásahem bezpečnostních systémů dalšímu nežádoucímu rozvoji scénáře, který by mohl vést k poškození jaderného paliva kdekoli na daném JZ a ke vzniku radiační mimořádné události, je havarijní scénář dále hodnocen jako rozšířené projektové podmínky v úrovni 3.b ochrany do hloubky daného JZ, ve které musí být implementována vhodná projektová opatření schopná zabránit dalšímu rozvoji a nepřijatelným radiačním následkům události (více viz kapitola 6 v tomto BN). Iniciační události a scénáře
|
| (5.3) | Na základě výsledků deterministických a pravděpodobnostních analýz daného JZ, technického úsudku a zkušeností z událostí na JZ podobného typu je nutné vyhodnotit, které iniciační události a scénáře podle odstavců (4.42) – (4.50) tohoto návodu lze považovat za možné příčiny vzniku základních projektových událostí v daném JZ jako relativně pravděpodobných a dostatečně věrohodných důsledků selhání projektových opatření, implementovaných v první a druhé úrovni ochrany do hloubky.
|
| (5.4) | Příčiny vzniku základních projektových událostí jsou popsány v odstavcích (4.24) – (4.29) tohoto návodu. Problematiku výběru základních projektových událostí podrobně řeší návod SÚJB BN-JB-2.10 [25]. 25 6.ROZŠÍŘENÉ PROJEKTOVÉ PODMÍNKY Obecné zásady
|
| (6.1) | Obecný přístup ke zvládání scénářů rozšířených projektových podmínek musí vycházet z principu, že v JZ je třeba vždy usilovat o zajištění nejvyšší rozumně dosažitelné úrovně jaderné bezpečnosti, odpovídající současnému stavu znalostí a možností vědy a techniky. Pokud se pro nějaký vybraný scénář rozšířených projektových podmínek nepodaří prokázat jeho praktické vyloučení, musí být k dispozici účinná projektová opatření spadající do úrovně 3.b a 4 ochrany do hloubky, schopná zajistit prevenci vzniku těžké havárie a zmírnění jejich následků a zajistit splnění radiačních kritérií přijatelnosti. Při hodnocení stavu fyzických bezpečnostních bariér JE v průběhu vybraných scénářů rozšířených projektových podmínek a při hodnocení možných radiačních následků lze aplikovat realistický přístup.
|
| (6.2) | Těžké havárie jsou obecně spojovány se scénáři v JZ, při kterých dochází k vážnému poškození jaderného paliva, které se v JZ nachází především v aktivní zóně reaktoru, ale také v bazénu skladování ozářeného paliva nebo v jiných systémech JZ. Scénáře těžkých havárií zahrnují kromě vážného poškození samotných palivových proutků a souborů také možné vážné poškození komponent aktivní zóny a případně i narušení integrity tlakové nádoby reaktoru, kdy roztavené a poškozené jaderné palivo i další části aktivní zóny reaktoru mohou zůstat zadrženy v tlakové nádobě reaktoru anebo se dostat i mimo tuto nádobu.
|
| (6.3) | Česká atomová legislativa v souladu se studií RHWG WENRA [9] požaduje řešit scénáře těžkých havárií projektovými prostředky. Pro identifikované relevantní scénáře těžkých havárií je třeba provést deterministické a pravděpodobnostní analýzy rozvoje scénářů a zhodnotit, zda projektová opatření implementovaná v těchto JE v rámci čtvrté úrovně ochrany do hloubky jsou pro tyto scénáře schopná zabránit narušení těsnosti kontejnmentu a ostatních systémů, určených k nakládání s radioaktivními materiály. Dostatečnou účinnost projektových opatření lze vyhodnocovat a prokazovat při využití předpokladů, metod a kritérií, založených na realistickém přístupu. Pokud se dostatečnou účinnost opatření implementovaných v těchto JE nepodaří věrohodně prokázat, je třeba nalézt další rozumně proveditelná opatření, která by mohla být ještě v těchto JZ implementována a mohla by zajistit potřebné základní bezpečnostní funkce, umožňující i případné zmírňování vznikajících radiačních následků těžké havárie JZ. Iniciační události a scénáře
|
| (6.4) | Na základě výsledku deterministických a pravděpodobnostních bezpečnostních analýz daného JZ, projektových analýz, technického úsudku a zkušeností z událostí na JZ podobného typu je nutné vyhodnotit, které iniciační události a scénáře lze považovat za možné příčiny vzniku rozšířených projektových podmínek v daném JZ jako pravděpodobných a dostatečně věrohodných důsledků selhání projektových opatření, implementovaných v úrovních ochrany do hloubky 1, 2, 3.a. Pro takto vymezené iniciační události a scénáře musí být projektem stanovena vhodná projektová opatření, která umožní zmírnit jejich následky, tj. zejména udržet fyzikální parametry daného JZ v mezích stanovených kritérii přijatelnosti pro rozšířené projektové podmínky, aby byla zajištěna tak jak je to rozumně proveditelné prevence vzniku těžké havárie a pokud k ní dojde, aby bylo umožněno rozumně proveditelné zvládnutí jejích následků. Takové scénáře musí být proto zahrnuty do projektových východisek.
|
| (6.5) | Příčiny vzniku scénářů rozšířených projektových podmínek jsou popsány v odstavci (4.52).
|
| (6.6) | Studie RHWG WENRA "Bezpečnost nových projektů JE" [9] v reakci na zkušenosti získané 26 v souvislosti s havárií v JE Fukushima Daiichi specificky doporučuje zvážit zejména CCF ve vysokotlakém anebo nízkotlakém systému havarijního chlazení aktivní zóny reaktoru, CCF způsobující výpadek nouzového (elektrického) napájení spotřebičů JE s vlivem na JB, a CCF způsobující výpadek systému havarijního napájení parogenerátorů napájecí vodou. Dále doporučuje hodnotit vliv CCF způsobených např. extrémními vnějšími ohroženími, danými vlastnostmi území k umístění, neidentifikovanou chybou v programovém vybavení digitálních systémů kontroly a řízení a další postulované scénáře typu ATWS, vyvolané selháními jiných SKK. Postulované těžké havárie
|
| (6.7) | Postulované těžké havárie podle § 7 odst. 6 V329 tvoří zadání pro provedení deterministických analýz odezvy JZ, které zahrnují vysoký stupeň roztavení jaderného paliva v JZ tak, aby bylo hodnoceno porušení celistvosti kontejnmentu JZ, a byla pro ně identifikována a případně v projektu daného JZ implementována rozumně proveditelná opatření schopná úspěšně zabránit závažným radiačním následkům mimo areál JZ.
|
| (6.8) | Pro daný projekt a území k umístění JZ je třeba systematicky posoudit všechny reprezentativní scénáře těžkých havárií, a určit věrohodné příčiny a mechanizmy, způsobující ohrožení celistvosti a těsnosti kontejnmentu JZ a ostatních zařízení, určených k nakládání s radioaktivními materiály ve všech provozních režimech jaderného zařízení. Studie RHWG WENRA "Bezpečnost nových projektů JE" [9], v reakci na zkušenosti získané v souvislosti s havárií v JE Fukushima Daiichi, obecně doporučuje uvážit zvláště všechny známé možné příčiny a mechanizmy ohrožení celistvosti kontejnmentu zmíněné v příslušných doporučeních IAEA (zejména IAEA SSG-53 [18] a IAEA SSG-54 [19]), jmenovitě následující:
|
| (6.9) | Hlavním úkolem projektových opatření pro zvládání těžkých haváriích v JZ je zabránit narušení celistvosti kontejnmentu JZ, nebo přinejhorším alespoň maximálně prodloužit dobu, po kterou k tomuto narušení celistvosti kontejnmentu nedojde.
|
| (6.10) | Studie RHWG WENRA "Bezpečnost nových projektů JE" [9] specificky doporučuje zvážit zejména následující projektová opatření: ◆ opatření pro zabránění narušení celistvosti kontejnmentu:
|
| (7.1) | Při návrhu a hodnocení systému ochrany do hloubky je nutné zajistit odpovídající spolehlivost funkce všech úrovní ochrany do hloubky.
|
| (7.2) | Rozhodující pro realizaci odpovídající ochrany do hloubky v JZ je zajištění vzájemné nezávislosti mezi jednotlivými úrovněmi ochrany do hloubky v souladu s § 7 odst. 2 a 3 V329 tak, aby stejná nebo související příčina nezpůsobila současně (tzn. nikoliv nutně v jediný okamžik, ale s jasnou příčinnou souvislostí a následnými společnými dopady) selhání SKK, zajišťujících stejnou základní bezpečnostní funkci v následné nebo dokonce ve všech zbývajících úrovních ochrany do hloubky.
|
| (7.3) | Nezávislosti SKK JZ, které zajišťují vzájemně diverzní funkce a zejména bezpečnostní funkce diverzním způsobem v různých úrovních ochrany do hloubky, je obecně dosahováno zajištěním jejich funkčního a případně též fyzického oddělení a využitím funkční diverzity nebo i diverzity zařízení, kdy:
|
| (7.4) | SKK JZ a postupy řídící činnosti k zajištění spolehlivosti provozu, které jsou nezbytné pro zajišťování potřebných základních bezpečnostních funkcí v normálním a abnormálním 29 provozu JZ v každém z provozních režimů, představují jádro první a druhé úrovně ochrany do hloubky. Obecně lze připustit, že jsou bezpečnostní funkce zajišťující druhou úroveň ochrany do hloubky implementovány pomocí technologií, zajišťujících obdobné bezpečnostní funkce v první nebo naopak ve třetí úrovni ochrany do hloubky. V těchto případech musí být použity projektové prostředky, které zajistí funkční oddělení úrovně zasahující od úrovně následné a tam, kde je to možné, i fyzické oddělení příslušných SKK tak, aby bylo dosaženo potřebné míry nezávislosti a splnění požadavků na zamezení šíření poruch do následných úrovní ochrany do hloubky.
|
| (7.5) | Zásahy systémů JZ, které jsou nezbytné pro zajišťování bezpečnostních funkcí v havarijních podmínkách a tvoří třetí a z hlediska jaderné bezpečnosti nejdůležitější úroveň ochrany do hloubky, musí být nezávislé na činnosti systémů zajišťujících bezpečnostní funkce v první a druhé úrovni ochrany do hloubky. Systémy JZ zajišťující bezpečnostní funkce ve třetí úrovni ochrany do hloubky bývají rozděleny na systémy dvou dílčích úrovní ochrany do hloubky 3.a a 3.b. Systémy z úrovně 3.b jsou určeny ke zvládání a zmírňování následků postulovaných iniciačních událostí a scénářů, které jsou vyvolány nebo doprovázeny CCF v bezpečnostních systémech, narušujícími zajišťování některé bezpečnostní funkce úrovně 3.a. SKK, zajišťující diverzní bezpečnostní funkce k bezpečnostním funkcím úrovně 3.a, musí být proto na systémech, které selhaly, prokazatelně funkčně nezávislé.
|
| (7.6) | SKK JZ, které jsou nezbytné pro zajišťování potřebných bezpečnostních funkcí v rozšířených projektových podmínkách DEC-B a tvoří tedy čtvrtou úroveň ochrany do hloubky, musí být schopné plnit své bezpečnostní funkce nezávisle na systémech zajišťujících základní bezpečnostní funkce v první, druhé a třetí úrovni ochrany do hloubky.
|
| (7.7) | Při vytváření systémů následných úrovní za úrovní 3.a ochrany do hloubky projektem lze využívat i konstrukcí a komponent systémů překonaných úrovní ochrany do hloubky v souladu s ustanovením § 7 odst. 3 V329.
|
| (7.8) | Při vytváření systémů každé konkrétní nezávislé úrovně ochrany do hloubky je vždy třeba zohlednit nutná opatření proti porušení následnosti nebo proti souběhu (koincidenci) uplatnění opatření různých úrovní ochrany do hloubky vůči předpokladům projektu, a to i za cenu omezení vzájemné nezávislosti úrovní ochrany do hloubky tak, aby se optimalizovala úroveň bezpečnosti projektu. 30 8.PROKAZOVÁNÍ PRAKTICKÉHO VYLOUČENÍ VELKÝCH NEBO ČASNÝCH RADIAČNÍC HAVÁRIÍ Obecné zásady
|
| (8.1) | Z hlediska jaderné bezpečnosti je v souladu s ustanovením § 2 písm. a) V329 prakticky vyloučenou skutečností obecně taková iniciační událost nebo scénář, o kterých lze s vysokou mírou věrohodnosti prokázat, že jsou buď fyzikálně nemožné anebo s vysokou věrohodností velice nepravděpodobné. Za fyzikálně nemožné lze považovat iniciační událost nebo scénář, o kterých lze prokázat, že k nim v daném území k umístění JZ nebo na konkrétním JZ (dané JE) nemůže z objektivních důvodů dojít.
|
| (8.2) | Požadavek na praktické vyloučení časných a velkých radiačních havárií je uplatněn ve V329 na všechna jaderná zařízení bez výjimky. Směrnice [5] i základní bezpečnostní cíle definované asociací WENRA [6] a převzaté též V329 požadují, aby konečným cílem všech projektových opatření v JZ (která jsou popsána v předchozích kapitolách tohoto BN) bylo praktické vyloučení velkých anebo časných úniků radioaktivních látek mimo JZ. Tento cíl je v rámci Euratomu jednoznačně závazný pro všechny nové JE (tj. pro JE, pro něž je povolení k výstavbě poprvé uděleno po 14.srpnu 2014) a je také referenčním cílem pro včasné provedení rozumně proveditelných zlepšení starších provozovaných JE. Pro starší JE to znamená, že zmíněný konečný cíl v nich musí být bez zbytečných odkladů naplněn do míry dosažitelné s pomocí rozumně proveditelných projektových opatření, tj. např. nikoliv opatření nepřiměřeně nákladných anebo nadměrně složitých vzhledem k jejich přínosu k vyloučení nepřijatelného rizika radiační havárie. Způsob řešení této problematiky je nově řešen v dokumentech IAEA [34] a WENRA [35].
|
| (8.3) | Typickými příklady iniciačních událostí a scénářů (havarijních sekvencí), jejichž výskyt je třeba pro dané JZ prakticky vyloučit, jsou scénáře vyvolané vnitřními či vnějšími ohroženími (včetně CCF), na které nejsou dimenzována projektová opatření implementovaná v daném JZ a jejichž průběh a následky proto není možné dostatečně účinně zmírnit (např. katastrofické prasknutí tlakové nádoby reaktoru nebo důsledky zemětřesení přesahující svou intenzitou úroveň základní projektové odolnosti daného JZ podle V329 a [13]). Dalšími příklady scénářů, jejichž výskyt je třeba pro dané JZ prakticky vyloučit, jsou kombinace iniciačních událostí a dodatečných selhání implementovaných projektových opatření (náhodných nebo způsobených CCF), která vedou ke ztrátě nezbytné základní bezpečnostní funkce (např. prasknutí hlavního cirkulačního potrubí systému chlazení reaktoru následované poruchou systémů havarijního chlazení aktivní zóny reaktoru a poruchou systémů zajišťujících ochranu kontejnmentu před poškozením).
|
| (8.4) | Pro identifikaci všech relevantních případů je podle [35] užitečné klasifikovat scénáře vedoucí k těžkým haváriím, které by měly být prakticky vyloučeny, do tří skupin podle typů:
|
| (8.5) | Prohlášení, že nepřijatelné následky radiační havárie v důsledku určité iniciační události nebo scénáře jsou v určitém JZ "prakticky vyloučené", je z hlediska zajišťování jaderné bezpečnosti JZ závažný bezpečnostní akt. Toto prohlášení totiž fakticky znamená, že v projektu daného JZ nemusí být nezbytně implementována další projektová opatření pro zmírnění radiačních následků této iniciační události nebo scénáře. Oprávněnost tohoto prohlášení musí proto být velice dobře doložena pomocí deterministických a pravděpodobnostních bezpečnostních analýz. Praktické vyloučení určité iniciační události nebo scénáře v daném JZ je třeba vždy prokázat s dostatečnou mírou věrohodnosti. Prokazování fyzikální nemožnosti vzniku iniciačních událostí a scénářů
|
| (8.6) | Prokázání fyzikální nemožnosti vzniku, nebo nepříznivého vývoje určité iniciační události nebo scénáře, vedoucích k těžké havárii, musí být založeno na obecně platných fyzikálních principech, jejichž aplikovatelnost musí být zaručena, a na deterministické analýze, zohledňující inherentní vlastnosti konkrétního zařízení daného JZ a pasivní a aktivní prostředky, dostupné v daném scénáři.
|
| (8.7) | Fyzikální nemožnost vzniku určité iniciační události nebo scénáře může být doložena buď průkazným vyloučením určitého typu ohrožení nebo odezvy, například existencí negativní zpětné vazby bránící rozvoji určitých scénářů (např. negativní teplotní koeficient reaktivity aktivní zóny reaktoru) nebo absencí zdrojů možných ohrožení (např. nepřítomnost zdrojů vody umožňujících lokální záplavu), nebo prokázáním, že reálné zatížení ohrožením nedosahuje nebezpečné úrovně (např. nepřítomnost dostatečně velkých lokálních zdrojů vody umožňujících záplavu).
|
| (8.8) | Fyzikální nemožnost vzniku určité iniciační události nebo scénáře je podmíněna splněním jednoznačných předpokladů a jejich splnění nelze bez průkazu nikdy pokládat za zcela jisté a samozřejmé. Obecně proto platí, že průkaz fyzikální nemožnosti vzniku iniciační události nebo havarijního scénáře musí být založen na okrajových podmínkách (předpokladech), jejichž nesplnění je velice málo pravděpodobné. Samotná možnost existence takovýchto potenciálně nesplněných předpokladů ovšem vnáší i do průkazů na základě fyzikální "nemožnosti" prvek pravděpodobnosti a prokázání fyzikální nemožnosti vzniku nějaké iniciační události nebo havarijního scénáře je tak v praxi obtížné. Prokazování dostatečně malé pravděpodobnosti výskytu nepřijatelných radiačních následků iniciačních událostí a scénářů
|
| (8.9) | V úvahách o praktickém vyloučení je tendence považovat za dostatečně málo pravděpodobné takové iniciační události a scénáře, o kterých lze pomocí pravděpodobnostních bezpečnostních analýz prokázat, že s vysokou mírou věrohodnosti mají pro daný konkrétní projekt JZ v daném konkrétním území k umístění JZ velmi nízkou frekvenci 32 výskytu. Za průkaz praktického vyloučení určitého scénáře (havarijní sekvence), vedoucího k radiační havárii, lze s vysokou mírou jistoty považovat výsledek výpočtu radiačních následků scénáře pravděpodobnostním modelem dle metodik IAEA SSG-3 [22] a SSG-4 [23] při dosažení frekvence výskytu radiační havárie průkazně nižší než 10-7 za rok s neurčitostí, jejíž horní odhad rovněž nepřesáhne frekvenci 10-7 za rok.
|
| (8.10) | Jako nejvhodnější se ukazuje postup vycházející ze směrnice 2014/87/Euratom [5] v souladu s odstavcem (8.2), kterým se hodnotí úroveň rizika vzniku časné nebo velké radiační havárie pro všechny uvažované scénáře rozvojů iniciačních událostí. Pro projekty JZ uváděných v Evropě do provozu (odstavec (8.2)) musí být prokázáno, že výsledek hodnocení projektu nepřesahuje cílovou hodnotu součtu hodnot LRF, tedy hodnotu součtu frekvencí výskytů všech typů velkých radiačních havárií (a tedy velkých úniků radioaktivních látek - časných i pozdních) z daného JZ (uvažuje se o cílové hodnotě 10-7 za rok). Koncepce praktického vyloučení určitých skutečností podle [5] je v poslední verzi Bezpečnostních referenčních úrovní WENRA [10] zatím doporučována jen jako přijatelný způsob omezení počtu uvažovaných havárií typu DEC.
|
| (8.11) | Kritéria přijatelnosti pro průkazy bezpečnosti daného JZ, stanovená českou legislativou pro hodnocení přijatelné úrovně rizika ozáření jednotlivých scénářů hodnocených pomocí PSA 2. úrovně příslušné k danému JZ, vycházejí z požadavku § 25 odst. 3 písm. a)V329 na vyváženost projektu z hlediska příspěvku jednotlivých scénářů k riziku ozáření.
|
| (8.12) | PSA použité pro prokázání velmi malé pravděpodobnosti (nízké frekvence výskytu) velkých radiačních havárií (v důsledku úniků radioaktivních látek mimo JZ) musí splňovat požadavky, popsané v příslušných českých předpisech (zejména ve vyhlášce č. 162/2017 Sb. [21]) a příslušných doporučeních IAEA (zejména IAEA SSG-3 [22] a IAEA SSG-4 [23]). U PSA zaměřené na prokazování praktického vyloučení velkých anebo časných úniků radioaktivních látek z JZ se vyžaduje kvantifikovat jak frekvenci všech "velkých úniků" (tj. nejen velkých a současně časných, známých jako LER), ale i frekvenci celého spektra "pozdních úniků" (a zejména velkých, známých jako LLR); obě zmíněné skupiny úniků musí být konkrétně definovány na základě požadavků na zajištění radiační ochrany. Současně musí PSA modelovat soubor vnitřních a vnějších iniciačních událostí a scénářů (včetně takových, které znamenají CCF více systémů, konstrukcí a komponent daného JZ).
|
| (8.13) | Pro zajištění vysoké míry věrohodnosti příslušných průkazů velmi nízké frekvence výskytu velkých anebo časných úniků radioaktivních látek mimo JZ, a tedy i vzniku velké nebo časné radiační havárie musí PSA použité pro toto prokázání obsahovat důkladné vyhodnocení všech nejistot, spojených s použitými vstupními daty i se samotným PSA modelem. V rámci analýzy nejistot se musí hodnotit jak stochastická variabilita (aleatory variability) dat, daná náhodností některých jevů a událostí, tak i vědomostní nejistota (epistemic uncertainty), daná přímo nedostatečnou znalostí pravděpodobnosti výskytu určitých jevů a událostí.
|
| (8.14) | Věrohodnost příslušných průkazů nízké úrovně rizika ozáření (velmi nízké frekvence výskytu velkých anebo časných úniků radioaktivních látek mimo JZ) je třeba ověřit pomocí citlivostních studií. Na základě výsledků kvantitativního vyhodnocení pomocí PSA je třeba tyto citlivostní studie zaměřit zejména na scénáře reprezentované minimálními kritickými řezy v PSA, které mají nejvyšší závažnost, tzn. minimálně na dominantní scénáře vedoucí k radiační havárii. Jedná se o nejvýznamnější scénáře z pohledu rizika vzniku radiační havárie, pro které platí, že součet hodnot frekvencí jejich výskytu přispívá do celkové výsledné hodnoty součtu celého spektra LERF a LLRF podílem větším, než 10 %. Uvažují se rovněž ty scénáře, jejichž frekvence výskytu vykazují největší hodnoty příspěvku k celkové nejistotě výsledku. Zbývající iniciační události a scénáře s příspěvkem k LRF nevyžadují dodatečná 33 opatření, která by vedla ke snížení závažnosti tohoto jejich příspěvku.
|
| (8.15) | Hodnota LRF (LERF nebo LLRF) příspěvku havarijního scénáře (havarijní sekvence), který je možné prakticky vyloučit na základě výsledků PSA, nesmí být větší 1×10-7 za rok. Stanovení této mezní hodnoty je v souladu s požadavkem vyhlášky o zvládání radiačních mimořádných událostí [36], kde podle přílohy č. 2 písm. a)se provádí stanovení velikosti zóny havarijního plánování pro radiační havárie, které mají frekvenci výskytu větší než 1×10-7 za rok.
|
| (8.16) | Při určování nejvýznamnějších scénářů, vedoucích k radiační havárii, je nutné se zaměřit především na ty scénáře, které mají potenciál ohrozit integritu kontejnmentu, např. kvůli svému vysokému energetickému potenciálu anebo zvláště rychlému průběhu, a na ty scénáře, které vedou k tzv. obtoku kontejnmentu (úniku radioaktivních látek z kontejnmentu existujícími trasami bez poškození kontejnmentu).
|
| (8.17) | S ohledem na vysoké neurčitosti prováděných analýz pro případy dominantních havarijních scénářů vedoucích k radiační havárii přímým únikem radionuklidů z primárního okruhu chlazení reaktoru mimo kontejnment, jejichž frekvence výskytu je menší než 1×10-7 za rok, ale zároveň větší než 1×10-8 za rok je držitel povolení povinen v souladu ustanovením § 7 odst. 7 V329 hodnotit zbytkové riziko ozáření a možnosti implementace dalších prakticky proveditelných opatření pro spolehlivé praktické vyloučení takových radiačních havárií.
|
| (8.18) | Přístup držitele povolení k hodnocení iniciačních událostí a scénářů, u kterých se podaří prokázat, že je možné je pro dané JZ prakticky vyloučit kvůli jejich velmi malé pravděpodobnosti výskytu, nebo jsou přijatelné kvůli nízké úrovni rizika vzniku radiační havárie, však musí zajistit plnění všeobecně platného principu, že při mírovém využívání jaderné energie je třeba vždy usilovat o zajištění nejvyšší rozumně dosažitelné úrovně jaderné bezpečnosti, odpovídající současnému stavu znalostí a možností vědy a techniky. 34 PŘÍLOHY
|
| (8.19) | Příloha 1 Úroveň Stavy JE Skupiny událostí Dílčí bezpečnostní cíle Prostředky úrovní ochrany do hloubky
|
| (8.20) | Dodatek Dodatek č. 1 Srovnání s referenčními úrovněmi WENRA Reactor Safety Reference Levels – oblasti E, F, S WENRA Reactor Safety Reference Požadavky legislativy a prováděcí Levels odstavce tohoto návodu Oblast E, F, S Issue E: Design Basis Envelope for Existing Reactors
|
| E2. | Safety strategy
|
| E2.1 | Uplatní se ochrana do hloubky1, aby se AtZ… § 45 odst. 1 a 4, zamezilo vzniku nebo se v případě selhání
|
| § 46 | odst. 2, § 48 odst. 5, prevence zmírnily úniky radioaktivních látek. V329 …§ 20 odst. 1 a 2 Odstavec 4.4
|
| E2.2 | Uplatní se koncepce ochrany do hloubky AtZ… § 48 odst. 5 tak, aby zajistila několik úrovní ochrany, včetně projektu, který zajistí řadu V329 § 6 odst. 1 a 4 fyzických bezpečnostních bariér, které Odstavec 4.8, 4.9 zabraňují nekontrolovaným únikům radioaktivního materiálu do životního prostředí, a kombinaci bezpečnostních prvků, které přispívají k účinnosti bariér. Projekt musí zabránit tak, jak je to jen možné:
|
| F1. | Objective 1 Další informace viz IAEA SSR-2/1 (2012). 36
|
| F1.1 | V rámci ochrany do hloubky se provede AtZ… § 49 odst. 1 písm. k) analýza rozšířených projektových podmínek (DEC) s cílem dalšího zvýšení V329…§ 6 odst. 4 a 5 bezpečnosti jaderné elektrárny V329…§ 6 odst. 6 prostřednictvím:
|
| S1. | Fire safety objectives
|
| S1.1 | Držitel povolení je povinen zavést principy V329 § 23 odst. 1, 2, 6, 7, 8 ochrany do hloubky v požární ochraně, zajišťující opatření pro prevenci vzniku Odstavec 7.2, požárů, pro rychlou detekci a rychlé uhašení všech požárů, které by mohly nastat, a pro prevenci šíření požárů a jejich účinků v nebo do jakékoli jiné oblasti, která by mohla ovlivnit bezpečnost.2 2 V této souvislosti se bezpečnost vztahuje na všechny zdroje ohrožení jaderné bezpečnosti, včetně zařízení pro nakládání s radioaktivním odpadem. 37
|